Ve tmě se mihne temný stín. Jediné co lze spatřit je naježená tmavá srst a dlouhý úzký ocas rychle se vzdalující pryč. Fuj, co to mohlo být? Potkan?! Kde komu naskočí husí kůže. Jaká je však realita? Je potkan opravdu tak odporné zvíře přenášející nebezpečné nemoci?

Stále převládá názor, že potkan je zvíře znepříjemňující život. Ovšem poslední dobou se zejména u mladých lidí stává dost módní záležitostí. Co teda od potkana laboratorního můžeme čekat? Je to inteligentní zvíře, které se naučí přijít při zavolání na jméno. Vyhledává přítomnost svého pána a stejně jako pes se přizpůsobí dennímu režimu, který má jeho majitel zavedený. Pokud se potkanovi věnujete, odmění vás láskou. Rád s vámi bude cestovat pod bundou, mikinou, tričkem či jako malý zvědavka bude sedět na vašem rameni a rozhlížet se po okolí. Ochočený potkan běhá rád po pokoji, po zahradě, přesto si však svého páníčka chodí každých pár minut kontrolovat. Ovšem pokud se potkanovi nebudete věnovat, takovou přízní vás nezahrne. Co znamená se mu věnovat? První měsíc až dva, kdy si teprve zvyká na nové prostředí, je důležité aspoň hodinu denně potkanovi obětovat. Tím se však nemusíte nijak omezovat. S potkanem lze dělat vše, číst si, vyklízet myčku, luxovat, vytírat, pracovat na počítači nebo jen koukat na televizi. Zejména mláďata se rychle unaví a usnou pod tričkem. Jak potkana správně vychovat si povíme později.

Potkan, kterého známe z kanálu, či pobíhající okolo popelnic se dosti liší od potkana mazlíčka. Nebudu zabíhat do anatomických rozdílů, kterých je mnoho. Uvedu jen ty nejzajímavější odlišnosti. Divoký potkan se dožívá 6-7 let, náš domácí mazlíček však pouhé 2-3 roky. Divoký jedinec se vyskytuje v jedné barvě - hnědošedé ovšem potkan laboratorní byl vyšlechtěn do několika variet. Existují potkani s velkýma ušima (varieta dumbo), bezsrstí (varieta nunu), se zvlněnou odstávající srstí (varieta rex), dlouhosrstí (varieta harley), bezocasí (varieta manx), trpasličí (varieta dwarf) a spousta dalších.

Stejně tak existuje mnoho barev srsti. Od černé, po odstíny modré, přes oranžovou až po čokoládovou, béžovou a jiné. Krom barev rozlišujeme znaky srsti. Jednobarevný (solid), pruh po páteři (hooded), znak na čele (spotted), bílé bříško (berkshire). Stejně jako barev a variet se i znaků vyskytuje celá řada. U potkanů také rozlišujeme barvy očí - černá, temně rudá, růžová, odd-eye (každé oko jiná barva). Je jen na vás jakého potkana si nakonec vyberete, která varieta, barva a znak nejvíce bude lahodit vašemu oku.

Rozdíl najdeme i ve stravě, od svého divokého příbuzného bývá ten laboratorní značně vybíravý, i přesto, že potkani jsou všežravci. Čím tedy mazlíčka krmit? Zjednodušeně lze říci, že co je nevhodné pro lidi, je nevhodné i pro potkany (tučné, kořeněné, sladké). Základní potravu by měla tvořit suchá krmná směs (složená ze zrní, vloček, semínek), která by měla být v kleci k dispozici. Doplňujeme tvrdým pečivem (potkaní zuby dorůstají celý život, proto je nutné, aby se stále obrušovaly), zeleninou, ovocem, můžeme přidat maso, rýži, těstoviny, vařené brambory, vajíčko. K pití musí být stále přítomna čistá pitná voda.

Existují dvě základní možnosti, kde potkana zakoupit. Hned v začátku si musíte uvědomit, že cena za samotné zvíře je v jeho životě ta nejmenší investice. První možností, kterou nedoporučuji, je zverimex a jiné prodejny se zvířaty. Cena potkana se tu pohybuje od 15-50Kč, ovšem pokud si myslíte, že ušetříte, tak jste na omylu, vystavujete se tak do budoucna dalším potížím. Musíte si uvědomit, že potkan ve zverimexu je zpravidla určený ke zkrmení. Neznáte zdravotní stav jeho rodičů, nevíte, zda potkan nepochází z příbuzenského křížení. Není výjimkou, že si donesete domů potkana nemocného. Nemusí jít zrovna o geneticky podmíněné nemoci, to nejmenší co vás může potkan je nachlazení, často však se vyskytuje i svrab a jiní parazité. Často se stává, že nezkušený prodavač vám místo samičky prodá samečka a naopak. To je však jen začátek problémů, který ve zverimexu může nastat. Potkani z obchodu bývají hůře ochočitelní (není to pravidlem, zkušený chovatel dokáže ochočit i potkana ze zverimexu, ovšem začátečník bývá často zklamán). Jediný kontakt s člověkem, který tito jedinci mají je při přendávání z jedné klece do druhé často v rukavicích s nepříliš opatrným zacházením. Myslím, že nyní chápete, že potkan ze zverimexu není to pravé ořechové.

Druhou možností je zakoupení potkana u chovatele v chovatelské stanici. V České republice existuje okolo 150 registrovaných chovatelských stanic. Někteří odchovávají mláďata jednou ročně, některé několikrát do měsíce. U chovatele dostanete k potkanovi výpis předků či papíry původu a výhodou tak je, že znáte zdravotní stav jeho předků a máte jistotu nepříbuzenského křížení. Dalším ohromným plusem je způsob výchovy, mláďata z chovatelských stanic jdou do domovů již socializovaní a zvyklí na každodenní kontakt s člověkem. Další neskutečnou výhodou je věk, zvíře se k vám dostane ve stáří jednoho měsíce, což je ideální. Pokud nový majitel věnuje potkanovi aspoň průměrnou péči, stává se z něj mazlíček celé rodiny.

 

Základní otázka, kterou si musíte položit před koupí potkana, je jaké zvolit pohlaví. Pokud toužíte jen po jednom mazlíčkovi, volte samce. Samec snáší samotu lépe a v dospělosti se stává mazlivějším. Jestliže se chystáte chovat samce a nechcete zůstat pouze u jednoho jedince, pořiďte si je raději najednou. Dospělý samec se s mládětem se nemusí snést, zvlášť pokud je chovatel nezkušený a neví jak správně potkany seznamovat.

Samičky jsou aktivnější a čilejší, samotou strádají, proto pokud chcete mít samici, určitě jí pořiďte kamarádku, není nutné však kupovat obě najednou. Samičky se seznamují snáz. Rozdíl mezi samcem a samicí je i váhový. Zatímco samci váží půl kila a víc, samičky pouze okolo 350gramů.

 

Tento článek je pouze obecný - jen pro představení zvířete jako takového. Potkan je živý tvor a tak si dobře promyslete, než si tohoto mazlíčka pořídíte, přece jen se jedná o závazek minimálně na dva roky. V příštím článku budeme v tomto tématu pokračovat.