Nikola Tesla - Průkopnické začátky

Nikola Tesla

 

Tesla se pokoušel prosadit v evropských společnostech zabývajících se elektrifikací a vždy svůj přínos rozšířil o nějaký zlepšovák či vynález. Tak se stalo, že v Budapešti měli jeden čas díky Teslovi ten nejdokonalejší telefonní systém na světě. Udělal vždy dobrý dojem a pracoval pro francouzské firmy na vylepšování stejnosměrných motorů. Nikomu se však nechtělo na nejisté pole proudů střídavých. Celá ta myšlenka měnící se polarity byla všem od začátku nesympatická. Přesto v Štrasburku v roce 1883 Tesla zkonstruoval dvoufázový střídavý motor, první svého druhu.Německo té doby ale rozhodně nebylo místem pro novátory a svobodomyslné lidi Teslova typu. Zkušenost, kterou s německou náturou Tesla udělal, je pozoruhodně shodná s tou, jakou s nadsázkou popisoval Jerome Klapka Jerome ve Třech mužích na toulkách. V Teslových vzpomínkách z té doby se skví jeden z prvních „žárovkových“ vtipů, kde Tesla vysvětluje kolik Němců je třeba k výměně žárovky.V Paříži se navíc Teslovi opět vrátily ony zvláštní představy, a často míval halucinace plamenů šlehajících kolem jeho hlavy. Nedokázal je úplně potlačit a velice jimi trpěl. Slavný matematik John Nash, jehož osudy jsme sledovali ve filmu Čistá duše evidentně nebyl jediným géniem platícím svým duševním zdravím za své nadání.Při čtení jeho zvláštní autobiografie jsem neustále narážel na další důkazy jeho šílenství. Měl hrůzu z vlasů cizích lidí a nikdy se jich nedotýkal. Hnusily se mu náušnice a broskve. Vůbec žádné jídlo si nedovedl vychutnat, aniž by přitom nepočítal jeho objem, hustotu a jiné mechanické vlastnosti. Občas bez použití jakýchkoli psychotropních látek míval pocit, že vidí svými chuťovými buňkami a podobně. Skoro se divím, že Tesla také nevynalezl LSD.Tesla po neúspěších v Německu a Francii uvěřil, že jediný, kdo mu může pomoci je T. A. Edison. Edison měl skvělou pověst Prométhea přinášejícího nové světlo a Tesla udělal jednu z největších chyb svého života. Emigroval do Ameriky aby ho poznal. Teslovi trvalo dlouho, než pochopil odlišnost amerického životního stylu a přizpůsobil se mu.Ve věku 28 let přistál Nikola v Novém Yorku a Amerika ho úplně ohromila. Napsal: „Co jsem opustil bylo krásné, umělecké a fascinující ve všech ohledech; co jsem viděl tady je strojové, drsné a ohyzdné. Civilizace je tu sto let pozadu.“ Nikola měl na začátku jen čtyři centy, sešit plný výpočtů, nákres návrhu letadla těžšího vzduchu a doporučující dopis od jednoho Edisonova známého. A svou geniální hlavu. A to ne proto, že by si ve Francii nic nevydělal, prostě jen peníze zapomněl na nádraží. Nový York byl elektrifikován teprve krátce, Edisonovy žárovky však byly populární a spotřebovávaly obrovské množství energie. Poptávka po proudu rychle rostla a Edisonova manhattanská elektrárna měla téměř monopol. Vyráběla proud stejnosměrný, pomocí velkých dynam. Elektrifikace byla překotná, zmatená a byla by i směšná, kdyby neohrožovala chodce. Kdo ví, jestli tehdy existovaly bezpečnostní předpisy. Sloupy elektrického vedení byly více méně improvizované a nový módní výstřelek zvaný elektřina spíše překážel než pomáhal. Tehdy měl totiž každý odběratel vlastní vedení od elektrárny až domů, takže město se pomalu měnilo na klubko drátů. Je třeba připomenout, že právě Teslovi ty spousty drátů vadily nejvíce, byl totiž na svou dobu neuvěřitelně vysoký, měřil skoro dva metry.Na základě doporučujícího dopisu nešetřícího superlativy Edison Teslu přijal a ten mu hned začal nadšeně líčit své plány na motor poháněný střídavým proudem a další skvělé nápady. Edison měl ale zavedený obchod s proudem stejnosměrným a nestál o žádné novinky. Je třeba poznamenat, že ačkoli se Nikola na Thomase zpočátku díval jako na svůj vzor, brzy poznal jaký je Edison doopravdy. Nevzdělaný, umíněný, ale úspěšný a bohatý. Edison poznal, že by Teslu mohl potřebovat. Neoficiálně přislíbil Nikolovi prémii 50 tisíc dolarů, pokud dokáže vylepšit účinnost strojů v jeho elektrárně. Byla to obrovská spousta peněz a pokud to Edison opravdu řekl, nemohl to myslet vážně. Snad se domníval, že Nikola to nedokáže a chtěl ho tím odvést od myšlenek na střídavý proud.Edison a Tesla si byli v mnohém podobní. Oba byli velmi nadaní a pracovití, přímo posedlí prací. Edison dokázal pracovat celé dny v kuse, jen občas na chvíli omdlel do svého sofa. Stejné nadšení požadoval i od svých spolupracovníků, ale Teslovi to vyhovovalo. Nebavilo ho spát. Jen dvě tři hodinky a zpět do práce. Jenže Edison pracoval metodou pokusů a omylů, intuitivně. Tesla měl to nejlepší technické vzdělání a udržoval kontakt s pokroky opravdových vědců té doby, jako byli Maxwell, Kelvin a Hertz. Více či méně ovládal asi tucet cizích jazyků. Svůj nápad vždy nejprve propočítal a promyslel, než se pustil do experimentů. Pomáhala mu v tom jeho živá a výkonná představivost. Díky tomu byl samozřejmě úspěšnější než Edison a jeho úkol brzy snadno splnil. Když požadoval slíbené peníze, Edison se mu vysmál. Znechucený Tesla Edisona definitivně zavrhl.K Edisonovi se váže jedna Teslova vzpomínka, kdy Thomas bavil společnost na jednom večírku tím, že odhadoval váhu svých přátel. Jeho odhad Teslovy váhy byl neuvěřitelně přesný. Tesla, který byl sám posedlý různými podobnými odhady, se zeptal hostitele, jak může Edison tak přesně vážit lidi.

„Důvěrně vám povím, že byl dlouhou dobu zaměstnancem jatek v Chicagu, kde vážil každý den tisíce vepřů,“ odpověděl pan Johnson. To samozřejmě není žádná potupa, vždyť na jatkách pracovalo v mládí mnoho velkých osobností, například Ozzy Osbourne.

Nikola Tesla - Edisonův konec

Tesla byl tedy opět bez prostředků, měl však už velmi dobrou pověst. Záhy jej kontaktovala skupina investorů, se kterými založil malý podnik na výrobu obloukových lamp. Tesla stávající obloukovky značně vylepšil a dobré zboží mělo úspěch. Jenže investoři z Wall Streetu shrábli všechny zisky a Teslovi nechali jen haldu papírů, které si na ceniny jen hrály.Drsné, co? Naštěstí ne všichni investoři byli takto krátkozrací. Jakýsi A. K. Brown ze společnosti Western Union uvěřil v Teslovu myšlenku střídavého proudu a podpořil jeho výzkumy. V malé laboratoři umístěné v Edisonově sousedství vymyslel Tesla vše potřebné pro výrobu, distribuci a využití střídavého proudu. Generátory, transformátory, motory. Nejdůležitější objevy té doby, semínka moderní současnosti. Zbývalo jen přesvědčit veřejnost o výhodách nového druhu elektřiny.Nyní přichází na scénu další důležitá osoba. George Westinghouse byl také vynálezce, ale hlavně bohatý průmyslník. Teslovy práce jej zaujaly a přišel za ním se štědrou nabídkou. Šedesát tisíc dolarů v akciích a dva dolary padesát z každé koňské síly výkonu elektráren za jeho patenty. Vyzbrojen Teslovými vynálezy mohl ohrozit samotného Edisona.Edison měl jedinou šanci jak uspět: Získat si veřejné mínění. Vykládal, že stejnosměrný proud je jako klidná řeka, zatímco střídavý je jako smrtící peřeje. Možná tomu sám i věřil. Najal si jakéhosi pochybného profesora, Harolda Browna, aby veřejně zabíjel toulavé psy a staré koně střídavým proudem. Vrcholem všeho byla poprava člověka. William Kemmler, usvědčený vrah, zemřel na elektrickém křesle 6. srpna 1890. Profesor Brown pro popravu pokoutně sehnal použitý generátor z Westinghousovy továrny. Přítomní se shodli na tom, že střídavý proud je strašlivá věc a brzy se rozneslo, že Kemmler byl westinghouseován k smrti.

Westinghouse ale nebyl tímto panikařením příliš poškozen. Svůj boj vyhrál na Chicagském Kolumbově veletrhu roku 1893. Dokázal veletrh osvětlit a elektrifikovat dvakrát levněji, než by to bylo možné s SS proudem. Konkurenční společnost General Electric, pohltivší Edisonovy podniky, by potřebovala mnohem více nákladných měděných vodičů. Prvního května 1893 na Chicagském výstavišti stiskl prezident Cleveland knoflík a rozsvítilo se sto tisíc žárovek napájených střídavým proudem. Svět něco takového dosud neviděl. Nádherné novoklasicistní budovy výstaviště tvořily dechberoucí „Město světel“, dílo Tesly, Westinghouse a dvanácti tisíc koňských sil střídavého proudu. Výstavu navštívilo dvacet sedm miliónů lidí a všem bylo hned jasné, jaký proud si zavedou domů. Od skončení výstavy bylo 80% prodaných elektrických zařízení střídavých.