Kdo má přístup k vašemu Googlu, Twitteru a Facebooku?

Kdejaká webová služba dnes nabízí nějaké to rozhraní (API) pro vývojáře nejrůznějších doplňků a aplikací. Asi nejtypičtějším příkladem je Facebook, který tento koncept před lety proslavil a ukázal možnou cestu i ostatním.

Dnes Facebook eviduje desítky tisíc nejrůznějších aplikací počínaje přáníčky a jednoduchými hrami přes nejrůznější marketingové nástroje až po klienty a dataminingové služby, které vytáhnou, co mohou a spočítají pro vás nějakou tu statistiku, se kterou se na síti opět nadšeně pochlubíte ostatním.

Dalším v řadě je Twitter. Ten sice nemá nějaký vnitřní ekosystém aplikací, které by „přežívaly“ přímo uvnitř jeho webu, ale naopak poskytuje skrze API data ostatním. Stovky a tisíce aplikací tedy počítají, kdo je váš nejaktivnější follower – čtenář, jaké je vaše skóre ve srovnání s ostatními a aplikacemi jsou koneckonců i všichni klienti, skrze které Twitter čtete.

Autorizace další aplikace, která bude mít přístup k mým datům na Twitteru. Používá se protokol OAuth,
klient TweetDeck tedy sice získá přístup k datům, nedostane ale moje heslo k Twitteru

Svá data skrze API poskytuje i Google. Hromada webů používá jeho systém autentizace (podobný koncept jako OAuth), jiné aplikace pak pomocí API přistupují třeba k poště, kontaktům, videím na YouTube a tak dále.

Nesmím zapomenout ani na poslední velký „mrak“ – webový svět Windows Live. U nás je možná ve stínu Facebooku, ICQ a v komunity geeků na Twitteru, za hranicemi a ve světě obecně je ovšem situace jiná. I Windows Live nabízí API a propojuje se svým systémem hromadu aplikací a služeb třetích stran.

Vyznat se v této hromadě je skoro nemožné. Ostatně vzpomeňte si, kdy jste naposledy něco odklepli, dali zase nějaké blbůstce potřebné právo a dále už nad tím nepřemýšleli. Z bezpečnostního hlediska a pro klid v duši doporučuji navštívit čtveřici kouzelných webových adres, které všichni zmínění nabízí. Najdete na nich seznam všech těchto službiček, her, aplikací, dotazníků, počítadel, konektorů, čteček a tak dále, které mají přístup k datům. Co je ovšem důležitější – přímo odtud jim případně můžete zakroutit krkem a spojení nadobro zrušit.

Seznam aplikací propojených s Googlem

Takhle dlouhý seznam? To mě celkem překvapilo

V administraci Googlu se dozvíte, které cizí aplikace mají přístup k dílčím službám Googlu a můžete jim odtud zamezit přístup.

Seznam aplikací propojených s Facebookem

Možná se budete divit,
na co všechno jste na Facebooku klepli...

Systém Facebooku je trošku propracovanější, dozvíte se totiž, k jakým konkrétním částem vašeho profilu mají aplikace přístup a především nechybí odkaz na jejich domácí stránku.

Seznam aplikací propojených s Twitterem

A toto už byl skutečně šok...
Přišel čas na malý úklid

Velmi podobně jako Facebook spravuje externí aplikace i Twitter. Nechybí tedy rychlý odkaz ke zrušení propojení (Revoke Access), ikona aplikace a také odkaz na její webovou stránku.

Seznam aplikací propojených s Windows Live

A nakonec podoba správy apliakcí na Windows Live

Nejvíce nastavení má propojení aplikací na Windows Live. Můžete zde samostatně upravit čtení a zápis. V případě propojovací aplikace s Facebookem tedy snadno určíte, jestli se mohou zprávy z Windows Live odesílat na zeď vašeho Facebooku, ale opačná komunikace probíhat nemůže atd.

Pokud některou z těchto webových služeb používáte aktivně – a bude se to díky obrovskému množství aplikací týkat asi především twitteru a Facebooku, možná se zděsíte, co všechno se vám může rýpat v datech.