Jdi na obsah Jdi na menu

Slovo starosta pochází z výrazu starati se a bylo původně rodu ženského.
U starých Slovanů byli starostové správci společného majetku rodu. Termín starosta se občas rovněž používá v některých spolcích jako funkce analogická k předsedovi.

Ve středověku se starostovi říkalo rychtář.

Kdo dnes vládne Česku

Jisté už je, že naprostým vítězem se nestane žádná z politických stran. Z pohledu na komunální mapu Česka jasně vyplývá, že zemi vládnou nestraníci. Tvoří přes 80 procent všech obecních a městských zastupitelů. Je jich přes 51 tisíc. A naprostá většina nestraníků je i mezi novými kandidáty.

V soutěži politických stran o vládu nad českými městy nicméně dlouhodobě vede ODS. Má přibližně 4 tisíce zastupitelů (s nestraníky na svých kandidátkách je to dokonce asi sedm tisíc), 15 primátorů a necelou pětistovku starostů. Občanští demokraté dnes vládnou spíše ve větších městech. Jejich baštou jsou střední Čechy, ale vyhrávají třeba i na Ústecku.

Druhou nejsilnější stranou v komunální politice jsou překvapivě komunisté. Zastupitelů s rudou knížkou je přes dva a půl tisíce. Vládnou spíše vesnicím.

Za nimi následují sociální demokraté a lidovci. Obě strany mají každá necelé dvě tisícovky svých členů v obecních zastupitelstvích. Lidovci ale mají hodně starostů, přes čtyři stovky. Především na moravském venkově.

Silná je i TOP 09. Má několik desítek starostů, kteří přeběhli od lidovců. Má ale také partnerskou podporu hnutí Starostové, kteří jako nezávislí vedou přes 11 tisíc obecních úřadů.

 

Starostové pod drobnohledem

Mezi starosty jen pětina žen

Z více než 6000 českých měst a obcí jich jen něco přes 1000 vedou ženy. Platí, že čím větší město, tím méně žen. Nejméně političek stojí v čele největších měst. Nyní jsou primátorky pouze ve třech z 24 statutárních měst. V zastupitelstvech obcí je 26 procent žen, ve městech 23 procent a ve těch největších - statutárních - městech je jen 19,5 procenta žen. Letos kandiduje v České republice do zastupitelstev obcí 31 procent žen.

Hrozí historicky nejmenší účast

Ke komunálním volbám se zatím chystá historicky nejméně voličů, 62 procent. Říká to čerstvý průzkum agentury CVVM. Faktická účast bývá ještě výrazně menší. Ke komunálním volbám před čtyřmi lety chtělo podle průzkumů přijít 69 procent lidí. Nakonec jich bylo jen 46 procent.

 

Kolik bere starosta

Plat starosty závisí na počtu obyvatel obce a také na tom, jestli funkci vykonává při zaměstnání nebo na plný úvazek.

Základní plat starostů

25 110

K němu dostane starosta příplatek podle velikosti obce a pak příplatek za každých dalších sto obyvatel. Starosta města s nejméně 20 000 obyvateli si tak přijde na 49 848 korun. Navíc za každých 100 obyvatel získává 20,70 Kš. Plat pražského primátora se vyšplhal až na 100 070 Kč (údaj ze 4. 1. 2010, Portál hl. m. Prahy).

Kolik má kdo starostů

ODS - 490, 15 primátorů a 35 náměstků primátora
KDU-ČSL - 429
ČSSD - 298
KSČM - 261
TOP 09 - Několik desítek. Hnutí Starostové, které je partnerem TOP 09, má zhruba 1100 starostů.

(Pozn.: Přesná evidence neexistuje, údaje dodaly jednotlivé strany
a mohou být nepřesné. Počty také zahrnují i nečleny stran, kteří pouze kandidovali na jejich kandidátkách.)

 

Uvolněný VS. neuvolněný

Obecní politici se dělí do dvou kategorií. Mohou to být takzvaně uvolnění členové zastupitelstev, kteří mají výkon své politické funkce jako řádné zaměstnání. Nebo může jít o neuvolněné zastupitele, což jsou všichni, kdo vykonávají funkci vedle svého zaměstnání. Uvolnění mají vyšší plat než jejich neuvolnění kolegové. Rozdíly jsou v násobcích. Pro ilustraci, základní platová výměra uvolněného starosty je 25 110 korun, jeho neuvolněného protějšku pouhých 8360 Kč. Současně si může neuvolněný starosta nárokovat stejnou výši příplatku jako jeho uvolněný kolega.

 

Kompetence a pravomoci

Starosta (primátor)

Zastupuje obec navenek.
Může žádat o pomoc státní policii.
Odpovídá za informování veřejnosti.
Svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce.
Odpovídá za kontrolu hospodaření.

Radní

Spravuje obecní rozpočet.
Může řídit obecní firmy a organizace.
Zřizuje orgány obecního úřadu a může jmenovat a odvolávat jejich vedoucí pracovníky.
Stanovuje počet zaměstnanců obecního úřadu.
Rozhoduje o uzavírání nájemních smluv.

Zastupitelstvo

Schvaluje rozpočet obce.
Zřizuje městské orgány a příspěvkové organizace.
Deleguje zástupce obce do obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast.
Vydává obecně závazné vyhlášky, rozhoduje o vyhlášení místního referenda.
Navrhuje změny katastrálních území obce.
Zřizuje a ruší obecní policii.

 

6249

obcí bylo k loňskému lednu v České republice (včetně vojenských újezdů)

208 300 kandidátů

Do komunálních voleb se letos přihlásilo 111 stran a hnutí. Před čtyřmi lety jich bylo o 20 méně. Zvýšil se i počet kandidátů, zhruba o dvacet tisíc. Letos je jich 208 300. Většina z nich jsou nestraníci, 169 215. Ze stran navrhli nejvíc kandidátů komunisté, druhá je ODS, následují lidovci a ČSSD.

60 000 mandátů

Kandidáti si rozdělí přes 60 000 mandátů, které tvoří zastupitelstva obcí a měst, v některých statutárních městech navíc zastupitelstva městských částí a městských obvodů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Facebook