Podle včera zveřejněných dat Českého statistického úřadu vzrostl po­čet domácností připojených k internetu za posledních pět let o 1,5 milionu. Celkem tak mělo na konci roku 2011 přístup k internetu 2,5 milionu domácností.

„Těžko bychom hledali jinou evropskou zemi, kde byl nárůst tak výrazný,“ komentoval to včera na tiskové konferenci statistik Martin Mana. „Přesto stále zaostáváme za průměrem Evropské unie.“ Zatímco v zemích sedmadvacítky je připojeno 73 procent domácností, v Česku se tento ukazatel mezi lety 2006 a 2011 více než zdojnásolbil: ze 27 na 62 procent.

Zvyšuje se také obvyklá rychlost připojení. Před pěti lety disponovala broadbandovou přípojkou jen asi polovina připojených domácností, dnes se do této definice vejde 95 procent z nich. V roce 2006 pouze 13 procent domácností uvádělo rychlost připojení vyšší než 2Mbps, loni jich už bylo 83 procent.

Značné rozdíly panují mezi domácnostmi s dětmi a domácnostmi bez dětí. Ještě větší je pak mezi bohatými a chudými. Mezi nízkopříjmovými domácnostmi disponuje připojením k internetu jen každá čtvrtá, vysokopříjmové jím disponují v devíti z deseti případů.

Na rozdíl od domácností, kde statistiky zaznamenaly výrazné změny, je vývoj v podnikové sféře daleko pomalejší. Internetovou přípojkou disponuje 87 procent podniků. V průběhu času stoupá „jen“ její průměrná rychlost a kapacita. „Pokud bychom se srovnávali s ostatními evropskými zeměmi, české podniky jsou na průměru Evropské unie již od roku 2006. Nezaostávají tedy tolik jako domácnosti,“ řekl Martin Mana.

Jaké služby poskytují instituce občanům

Vlastní webové stránky má dnes 97 procent obcí a 91 procent organizačních složek státu. V prosinci 2010 chyběl web 199 obcím, všechny přitom spadají do kategorie „méně než 1000 stálých obyvatel“.

Naprosto běžnou (94 procent) součástí obecních webů jsou návody k řešení základních životních situací. Podstatně méně z nich (48 procent) už nabízí rozličné úřední formuláře ke stažení. On-line vyplnění umožňuje 13 procent obecních webů, úplné elektronické podání jich má ještě o něco méně. „Limitujícím faktorem může být to, že ve většině případů je k takovému podání třeba elektronického podpisu, kterým již podniky disponují, ale pro občeny je to problematické,“ řekla spoluautorka citované studie ČSÚ Eva Skarlandtová.

Například osobní a matriční doklady je stále nutné vyřizovat osobně, ze zákona není možné jejich vydání zařídit on-line. Proto také počet obcí nabízejících na webových stránkách jejich stažení stagnuje, nebo případně klesá. Podstatně lépe jsou na tom na internetu zájemci o stavební povolení, živnostenské oprávnění či sociální dávky.

Každý rok přibývá půl milionu uživatelů

Když nebudeme počítat připojené domácnosti, ale jednotlivé lidi, kteří internet skutečně používají, dospějeme podle ČSÚ k číslu šest milionů aktivních uživatelů. To je o 2,5 milionu více než v roce 2006 a 65 procent z celé populace (starší 16 let). „V tomto ukazateli jsme konečně dohnali průměr Evropské unie,“ komentoval to Martin Mana.

Zásadně se podle ČSÚ mění místo, odkud se k internetu připojujeme. Zatímco před deseti lety se přibližně polovina uživatelů připojovala z domova a polovina ze zaměstnání, v současné době jednoznačně převládají domácnosti. „Rád bych zdůraznil, že se mění také škála činností, kterým se na internetu věnujeme,“ řekl Martin Mana. „Už to není jen elektronická pošta a vyhledávání základních informací, ale také nakupování, internetové bankovnictví a samozřejmě čím dál častěji používáme také internet ve vztahu k veřejné správě.“

Kouzelný skok

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie má ovšem Česká republika právě v oblasti využití internetu ve vztahu k veřejné správě co dohánět. Loni se sice vyšvihla na průměr sedmadvacítky, když 40 procent obyvatel starších 16 let využilo internet ve vztahu k veřejné správě, za impozantním nárůstem však stála jednorázová akce – Sčítání lidí, domů a bytů 2011, která se bude opakovat až za deset let. 

Díky Sčítání loni podstatně vzrostl podíl jednotlivců, kteří využili internet k online vyplnění a odeslání formulářů na webových stránkách úřadů, a to z pěti na třicet procet. Česká republika se tak rázem z chvostu žebříčku dostala mezi desítku zemí EU s největším podílem jednotlivců, využívajících internet k online vyplnění a odeslání formulářů.

Problémem nicméně stále zůstává skutečnost, že lidé nemají často možnost na webech úřadů stáhnout formulář k online vyplnění či jim úřady nejsou schopny nabídnout možnost úplného elektronického podání. V roce 2010 nabízelo na svých webováých stránkách formulář k online vyplnění pouze 13 procent obecních úřadů a necelých 40 procent organizačních složek států.

Bez vlivu Sčítání by zřejmě i loni, tak jako v roce 2010 obsadila Česká republika ve srovnání zemí EU nelichotivé postavení na samém konci tabulky. Méně v roce 2010 využívali internet ve vztahu k veřejné správě v EU pouze Italové, Rumuni a Řekové.

V rámci Sčítání lidí, domů a bytů 2011 bylo elektronicky sečteno téměř 2,8 miliónu osob. Největší podíl elektronicky sečtených osob byl ve věkové skupině 25 – 34 let a to celých 35 procent.

Zájem o veřejně přístupné připojení klesá

S rostoucím počtem domácností připojených k internetu klesá zájem o bezplatný internet na veřejně přístupných místech nebo prostřednictvím bezplatných sítí provozovaných státní správou.

Podle šetření ČSÚ se pomocí bezplatného bezdrátového internetu zřizovaného obcemi připojují 4 procenta domácností. Podobnou službu nabízí každý desátý obecní úřad.

Přibližně 110 tisíc lidí pak v loňském roce využilo na pevno připojeného počítače umístěného v některém z krajských či obecních úřadů. Takovou možnost nabízí 73 procent obecních úřadů. Jedná se přitom o stále méně často využívanou službu. „Internet se rozšiřuje do firem i domácností, občané necítí potřebu připojovat se přes veřejně přístupná místa,“ vysvětlila autorka studie Eva Skarlandtová.