Klasická metoda pěstování brambor - stahujte ZDE

Další metody:

O jedné jsem už informovala na stránce: www.hajany.com/clanky/zahrada_-flora/brambory---netradicni-pestovani---napady-malopestitelu.html

Pěstovat v barelu nebo v pytli? Návod a pojednání od uživatele diskuzního fora na netu

Způsob pěstování využívá toho, že brambor když klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Já sám jsem to takto pěstoval ve svém mládí a mohu potvrdit, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv, jediné nářadí, které vezmete do ruky je lopata. Čím více zpracujete organického odpadu, (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin a pod.) tím méně hnojiv. Brambory vyžadují mnoho dusíku nejlépe koňský hnůj, ale stačí i dobrý kompost zalívaný splaškami ze senkrovny (septiku). Nepamatuji si, že by se někdy septik vyvážel do čističky "hovnocucem", vždy šel na kompost a nebo pole.

Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10 cm kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10-15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlíny.

Nechají se pouze vrcholové listy s částí cca 5 cm stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny ale i plodné kořeny na kterých jsou hlízy.

A tak se pokračuje dále až se dospěje k hornímu okraji pytle a nebo sudu (igelit pytle se postupně jak přisypáváme hlínu roluje zespod nahoru) .
Brambora na vrcholu vegetace má silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zárověň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním.
Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle a nebo soudku, se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že brambora je částečně chráněna před plísní.

Z toho plyne, že pytel a nebo barel o průměru cca 30 cm a výšce 1 m dá v optimálním případě 3 násobnou sklizeň.
Oba dva způsoby mají stejný (až na maličkosti) způsob pěstování. A oba mají své výhody a nevýhody :

1) pytle.
Výhody:
- Pytle od hnojiv jsou lépe skladovatelné po sklizni.
- Pytle se dají ve většině případů použít, použité od různých hnojiv a jsou zadarmo jako odpad.
- U pytlů stačí pouze odstřihnout spodní dva rohy.
- Jako pytle na pěstování se dají použít též kupované tzv. odpadní pytle, jsou ovšem slabé a mají tendenci se
protrhnout.
- V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška zeminy. Při začátku pěstování je igelit pytle srolován na okraji
a k rostlině jde více světla.
- Brambory sázíme předklíčené již v dubnu. Když je zima, jarní mrazíky, tak se dají srolované obruby narovnat a vytvoří
nad rostlinami takový jakýsi skleník. Vrchní okraje se spojí třeba kolíčky na prádlo.
- Až trojnásobná sklizeň na jednotku plochy.
- Dnes se dají sehnat jako odpad při balení výrobků. Třeba po hnojivech, výhoda jsou silné.
- Pytle dáváme těsně k sobě. Lepší využití místa.

Nevýhody :
- Špatná manipulace, ruce po nich kloužou.
- pytle mají malou trvanlivost. Po třech, čtyřech letech je igelit sluncem narušen (degradován) a postupně praská a
rozpadá se.
- nedají se skládat na sebe jako barely.
- Odpadkové pytle se dají použít max 1 x, silnější 2 x.

2) Barely:
Výhody :
- Dají se skládat do dvou řad nad sebou, lepší využití místa, až 6 násobná sklizeň na jednotku plochy.
- Lepší manipulace, dva lidi barel plný hlíny a vyrostlých brambor sundají z druhé řady úplně v pohodě váha tak 80-100 kg
podle velikosti barelu.
- při navrtání dir v protilehlé části dna, kterou se barely překrývají se spodní řadou, jsou spodní barely vodou která
vyteče z vrchních zalévány i s hnojivy, které se vyplaví. Zaléváme tudíž nejdříve horní a po hodině i spodní barely.
- Barely plné hlíny jsou velmi dobrou ochranou před střelbou jako třeba druhý obraný val.
- Vzhledem k tomu, že při skládání je mezi nimi mezera musí být první řada překryta druhou ve spodní řadě. Alespoň
základní ochrana proti střelám

Nevýhody :
- výsadba musí být provedena až je po zmrzlých. Není možné přikrytí jako u igel. pytlů a navíc kov barelu, velmi účinně
ochlazuje prostředí uvnitř.
- Při dosypávání hlíny v barelech je obtížnější manipulace, barely horní řady přesahují částečně do půdorysu spodní řady.
- Dosypávání horní řady je možné pouze z nějaké podložky, štaflí.
- Barely zaujímají velký prostor na uskladnění.
- Rostliny v barelu nejsou (po prvotní část růstu) na světle a proto se neúměrně vytahují (jsou tenké stonky). No dyť
když se nedá barel srolovat.
- Barely se musí na protilehlých stranách provrtat nebo prorazit, nejlépe tak aby otvory vrchních barelů byly nad hlínou
spodních.
- Sice snadná ale přesto pomoc druhého člověka při manipulaci s vrchní řadou je nutná. Teda pokud se nespokojíte s
tím, že vrchní řadu před sklizní zvrhnete z té horní, hrozí sice pomačkání plechu barelu ale ten se dá šlapáním dát do
původního tvaru.
- Barely je třeba vevnitř natřít, nejlepší je asfalt rozpuštěný za tepla v naftě a nebo benzínu, pozor na oheň, odstavit
horký asfalt z ohně a v dostatečné vzdálenosti zamíchat benzín. Nepodceňujte, mě to při tom blaflo a byl to fajnovej
požár. Asfalt nesmí být přehřátý, jinak při zamíchání benzín vyprchá.
- část vnější směrem na sever natřete černou barvou a na jih bílou, Bílá je nutná, v létě by se přehřívaly kořeny a
brambory zahynou.
- barely musí být svojí plochou stavěny na severní stranu pozemku, tak aby byly osluněny jižním slunkem.
Proto se jako druhý val proti střelbě dají použít omezeně, pouze na severní straně.
- Barely je nutné pokládat s mezerou mezi nimi, překrytí horního dna může být tak cca 5 cm, spodní rostliny by neměly moc světla.
- Povrch země pod barely je nutné urovnat aby byly stabilní i ty ve vrchní řadě.

Tak a to jsou moje zkušenosti z mládí u rodičů a dnes na zahradě to dělám stejně. Minimum námahy, úspora místa skoro žádná hnojiva, shnije tam jakýkoliv bordel co se normálně odhazuje do popelnic včetně popele z kamen.
A úroda jaké bych nedosáhl ani náhodou na jednom aru plochy a s neúměrnou námahou (někdy bylo v bramborách víc plevele než natě brambor, pravidelně ke konci vegetace). V barelu ani plevílek. A to mám pouze 15 ks barelů, průměr 40 cm
výška 80 cm z plechu.
A když se na podzim podíváte na ty pytle a žlutoučké brambůrky tak je to radost. Doporučuji zkusit, budete překvapeni.
miki

Další zkušenosti na: http://www.zahrada.cz/forum/brambory/sazeni-brambor-po-staronovem-zpusobu-85993/?stranka=

Bramborové věže

Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15 – 20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15 – 20 cm. znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou.... A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Viděli jsme bramborové věže, které byly až 1,2 metru vysoké. V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, pomocí starých pneumatik, prken apod.

estovanie zemiakov trikrát inak

Aj keď pestovanie zemiakov v hrobčekoch nevyžaduje mnoho pozornosti a bohatú úrodu možno dosiahnuť aj bez veľkej námahy, predsa len existujú alternatívy pre tých, ktorí na klasiku nemajú čas. Možno máte málo priestoru, možno vás nebaví špiniť si ruky od hliny. Ako na to? Máme pre vás tri zaujímavé tipy.

Pestovanie v mulči

Čo by ste povedali na pestovanie zemiakov bez toho, aby ste sa museli čo i len dotknúť rýľa, kopacích vidiel alebo motyky? Ak máte prístup k nepotrebnému senu alebo slame, môžete ich použiť na to, aby ste dosiahli úrodu porovnateľnú s tou zo zeme.

Zemiakovú sadbu naukladáte do riadkov priamo na pôdu a prikryjete ju vrstvou sena, či slamy. Pravidelný prísun vody zariadi, aby sa mulčovací materiál začal rozkladať a dodával rastúcim zemiakom dostatok vlahy živín. Tie sa budú vyvíjať cez celé vegetačné obdobie. Pozornosť treba venovať výške mulču, aby mala rastlina priestor pre tvorbu hľúz. Ak sa jeho vrstva stenší, potrebné je pridať ďalšiu vrstvu.

Mulč drží vodu pomerne dobre a jej zásoby sa z pôdy vyparujú pomalšie. Aj napriek tomu je však nutné venovať pozornosť vlhkosti a monitorovať výskyt hlodavcov. Tí môžu pri tomto spôsobe pestovania narobiť viac škôd, ako pri klasickom.

Pestovanie zemiakov v mulči má viacero výhod. Okrem toho, že starostlivosť o ne vyžaduje menej námahy, úrodu môžete zbierať ešte predtým, ako skončí vegetačné obdobie rastlín. Stačí zasunúť ruku do mulču, nahmatať dostatočne veľké hľuzy a vytiahnuť ich pre konzum skôr, ako sa pustíte do zberu. Druhou výhodou je, že zemiaky sú čisté a nevyžadujú pred uskladnením pranie.

Zemiaky je možné týmto spôsobom pestovať aj na pozemkoch, ktoré nie je možné obrábať iným spôsobom. Kamenisté pôdy, neudržiavané pasienky či ovocné sady tak prinesú osoh, ktorý nik neočakával. A ak to myslíte s pestovaním v mulči vážne každý rok, prvú vrstvu môžete pripraviť už na jeseň. Do začiatku vegetácie sa natoľko rozloží, že zásoba živín bude už pripravená.

Ide to aj na balkóne

Ak bývate v panelovom dome, môžete si vyskúšať pestovanie zemiakov v sadbovačoch. V každom z nich dopestujete síce iba 3 až 4 kilogramy úrody, ak však máte k prírode blízko a balkón chcete premeniť na kvetinovú záhradku, môžete experimentovať.

Pre pestovanie hľadajte nádobu so 60 až 80 litrovým objemom s otvormi pre odtok prebytočnej vody. Pre sadbu si pripravte zmes pôdy s kompostom v pomere 2:1, do ktorej zasadíte naklíčenú hľuzu. Vyhnite sa však výsevným a univerzálnym substrátom na kvety - na pestovanie sú nevhodné. Zozbierajte radšej pred domom zopár krtincov, obohaťte ich o živiny a použite tie.

Ak vhodnú nádobu nezoženiete, využiť môžete aj pevné vrece z plastu, v ktorom vytvoríte potrebné otvory. Zemiaky trvalé zamokrenie neznášajú. Niekedy menej znamená viac.

Málo miesta? Žiadny problém

Ani nedostatok priestoru nie je prekážkou, aby ste sa do pestovania pustili. Obzvlášť ak zvolíte metódu, ktorá sľubuje dostatok úrody vďaka tomu, že rastlinám vytvoríte nezvyčajne veľa priestoru pre tvorbu hľúz. Greg Lutovsky, ktorý podniká v produkcii zemiakárskej sadby tvrdí, že zo štvorcového metra je možné dosiahnuť aj 100 kilogramový výnos.

Z drevených dosiek si vyrobte rám s rozmermi meter na meter. Položte ho na zem, vložte dnu desať naklíčených hľúz a prikryte ich 8 centimetrovou vrstvou zeme obohatenej o kompost. Keď sa na povrchu objaví vňať, opäť prisypte úrodný substrát tak, aby z neho vytŕčala iba jej vrchná tretina. Ak je výška dosiek nedostatočná, položte na pôvodný drevený rám ďalší. Takto budete postupovať až do zakvitnutia vňate. To znamená, že v drevenom boxe sa nahromadí až 80 centimetrová výška pôdy. Na dostatočný prísun vody a živín nezabúdajte. NPK hnojivom s pomerom 1:2:2 nič nepokazíte. Ak ste sadbe venovali pozornosť, odmene sa nevyhnete.

Ak nemáte dostatok zručnosti pre prácu s drevom, siahnuť môžete po starých pneumatikách, kanistroch, sudoch či inej alternatíve. Dôležité je iba to, aby umožňovali postupné pridávanie zeminy a netienili.

Rychle vyklíčit brambory pokud chcete mít jistotu, že brambory rychle vytvoří silné a zdravé klíčky, je vhodné použít tzv. teplotní šok, tzn. vystavit je na 3 - 7 dní teplotě kolem 15 - 20°C, a pak je možné je umístit do teplejšího sklepa (10 - 15°C). Aby se klíčky nevytahovaly a nebyly křehké, je důležité, aby byly nakličované hlízy alespoň částečně osvětleny, lze doporučit i rosení sadby. I bez užití šoku by při 12°C hlízy měly do konce května vytvořit klíčky, svůj vliv má i odrůda a délka její dormance (klidové stadium), například Magda x Solara. Pokud se však nejedná o certifikovanou sadbu a hlízy jsou ošetřeny chemickým retardantem klíčení, pak je těžké nějaký výsledek předpovídat. Nicméně po 5 dnech při 20°C by mělo být zřejmé, kolik oček na hlíze a kolik hlíz se "probudilo".