Červenec v zahradě

Letní slunné dny plné lelkování a odpočinku částečně narušuje základní péče o zahradu a rostliny v domě. Nutné je větrání v zimní zahradě, intenzivnější zavlažování rostlin vně i uvnitř domu, péče o trávník i vodní plochy. Na řadu přichází první sklizně v zeleninové zahradě, hrášek, ranná mrkev a první okurky. Pokud jsme se rozhodli pro pěstování angreštu a rybízu, máme plné ruce práce se sklizní a zužitkováním drobných šťavnatých plodů.

Červenec v zahradě

Jaký červenec, takový leden.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Červenec žne žita, višně k tomu vítá.

KLÍČOVÉ PRÁCE

- přesazování a dělení kosatců
- péče o vodní rostliny
- zřizování ptačích napajedel
- výsadba póru, poloraných kedlubnů, pozdního květáku
- letní řez jádrovin
- množíme hřížením, očkováním

Vyséváme do pařeniště

Je čas zasít

okrasné dvouletky

do pařeniště. Půvabné

macešky

,

starčeky

či

sedmikrásky

, které na podzim ozdobí záhony a nádoby, rychle vysejeme. Poměrně drobná semínka nevyséváme příliš hluboko. Nezapomínáme pravidelně zavlažovat. Do šesti týdnů semena vyklíčí a semenáčky zesílí natolik, že je můžeme přesadit a začít s přihnojováním, abychom do podzimu podpořili jejich zesílení. Mák nahoprutý vysejeme již začátkem července. Jemná semena zakryjeme jen tenkou vrstvou zeminy. Proti přísušku chráníme záhon nastýlkou chvojí.

Seřízneme pnoucí růže

Popínavým růžím kvetoucím jednou za rok silně seřízneme odkvetlé výhony. Z bujně rostoucích rostlin odstraníme staré výhony až u země nebo nad bočními větvemi a zkrátíme postranní květní výhony asi na 7,5 cm. Získáme tím prostor pro letošní výhony, které příštím rokem pokvetou. Řez květů je další možností, jak ovlivnit tvarování rostlin, proto květní stonky odřezáváme nad pupeny, jež porostou ve vhodném směru. Odkvetlé květy velkokvětých odrůd odstraníme co nejdříve, abychom šetřili rostlině energii.

Dělíme a vysazujeme kosatce

Staré rostliny s rozvětvenými oddenky vyryjeme vidlemi a odstraníme ulpělou zeminu. Následně oddenky rozdělíme. Na oddělcích zkrátíme listy asi o třetinu, kořeny zkrátíme na šíři dlaně, rozprostřeme a přimáčkneme do zeminy. Horní polovina dužnatých oddenků zůstává vždy nad zemí. To platí především pro těžší typy půd. Po výsadbě kosatce zalijeme.

Kosatec sibiřský

sázíme hlouběji, podobně jako trvalky, protože vyžaduje dostatečnou vlhkost půdy, tomu by měl odpovídat výběr stanoviště.

Přepichujeme bylinky a trvalky

Na jaře vyseté

trvalky

nebo

bylinky

vytvořily dostatečnou nadzemní hmotu a pro další úspěšný růst potřebují přesadit z omezeného prostoru pařeniště na záhon. Při přesazování dodržujeme větší odstupy rostlin. Dbáme na opatrné vyjmutí kořenového systému ze substrátu, zejména jemného vlášení. K přepichování používáme sadbové kolíky, kterými rostlinu uvolníme a podebereme z pařeniště a současně vytvoříme otvor pro výsadbu na stanovišti novém.

Očkujeme růže

Očkování je jedním z profesionálních způsobů, jak rozmnožovat

růže

. Prvním krokem je řez a příprava roubů, které chystáme těsně před očkováním. Vrchol výhonu odstraníme až k prvnímu dobře vyvinutému očku. Následně odstraníme veškeré listy a palisty, ponecháme pouze 1 cm dlouhý konec řapíku. Podnoží je v přírodě získaná růže šípková. Na podnoži vedeme asi dvoucentimetrový řez ve tvaru písmene T, do kterého vsadíme vyříznuté očko z roubu. Přečnívající kůru odřízneme a naroubovanou růži ovážeme roubovací páskou, tak aby z roubu mimo očka nic nekoukalo. Naočkovanou podnož vysadíme do země.

Před odjezdem na dovolenou

Ne vždy před odjezdem na dovolenou seženeme osobu ochotnou postarat se o naše

pokojové rostliny

, podobně jako o

hrnkové rostliny

v zahradě. Pokud jsme vášniví cestovatelé a přítomnost květin je pro nás nezbytná, pěstujeme pokojovky v hydroponickém roztoku, který nevyžaduje tak častou péči. Květiny v substrátu ocení vypodložení květináče kamennou drtí, kterou zalijeme vodou, nebo vyskládání drobnějších květin ve vaně, do které napustíme vodu a květníky vypodložíme silnější vrstvou látky, jenž vodu nasákne a postupně ji bude uvolňovat.

Nevyměňujeme vodu v jezírku

V letním období pokud možno nevyměňujeme vodu v okrasných nádržích. Čerstvou vodu doplňujeme jen v případě ztrát výparem za letních teplých dnů. Příčinou je přítomnost vodních rostlin, jejichž většině výměnu vody příliš dobře neprospívá. Důvodem je neklid vody a nadměrné okysličování, které řada vodních rostlin nesnáší. Navíc se voda při tomto úkonu v nádrži kalí.

Přesazujeme talovín

Talovín zimní

(Eranthis hyemalis), jednu z prvních jarně kvetoucích rostlin, přesazujeme uprostřed léta, a to jen v případě, že to vyžadují místní poměry. Talovínu se totiž nejlépe daří několik let na stejném stanovišti, kde se samovolně rozmnožuje výsevem. Podzemní orgány - hlízy ze země vyjímáme opatrně, protože jsou šedohnědě zbarvené a snadno splynou se zeminou. Hlízy sázíme asi 5 cm hluboko vždy do skupin alespoň po deseti, vzdálených od sebe 5 cm. Talovín vynikne v podrostu řídkých listnatých keřů. K úspěšnému pěstování je třeba včasná výsadba do půdy bohaté humusem.

Nepřesazujeme narcisy

Narcisy

mají poněkud odlišné cibule oproti

tulipánům

. Po odkvětu cibule nezaniká jako u tulipánu, ale postupně roste tím, že jí přibývají suknice. Tvoří současně i dceřiné cibule. Necháváme je tedy na stanovišti více let a rozsazujeme jen příliš husté porosty. Při sklizni cibulí neoddělujeme ani neodtrhujeme staré kořeny a neodtrhujeme cibule od sebe. Po zaschnutí cibulí očistíme zeminu a uložíme je v suchu.

Opatříme chlévský hnůj

Již v létě myslíme na podzimní

přihnojení záhonů

. Opatříme si chlévský hnůj, nejkvalitnější svým složením je pro zahradu hnůj koňský, ideální také pro těžké půdy. Lehkým půdám prospěje naopak kravský nebo prasečí hnůj. Směs hnoje vyhovuje smíšeným půdám. Pokud chceme hnojit již v létě, zejména pak okrasné květiny, opatříme si slepičinec, který rozmícháme v nádobě s dešťovou vodou a necháme několik týdnů kvasit. Po přírodním tekutém hnojivu, i když zapáchajícím, se daří letničkám, růžím i zelenině první trati.

Vodní nádrže - líhně komárů

"Zlaté rybky" (Caprinus carpio) přispívají ve vodních nádržích podstatnou měrou ke zmírnění trápení s komáry. Co do kladení vajíček, dávají komáři přednost stojatým vodám. Zlaté rybky se o vylíhlé larvy a kukly postarají takovou měrou, že jich mnoho nepřežije. Chov rybek je možný pouze za vyloučení používání insekticidů, které zabíjejí vše živé, přednostně pak mladé jedince. Koupací nádrže chráníme před komáry těsným poklopem, pravidelnou výměnou vody nebo chemickým ošetřením.

Pro opakované kvetení

Chceme-li zajistit

opakované kvetení

některých

trvalek

jako je

chrpa

či

ostrožka

, pečlivě odstraňujeme odkvetlá květenství. Rostlinu tak povzbudíme k vytvoření nových květních vrcholů. Kvetení podpoříme také přihnojením komplexním hnojivem, nejlépe v tekuté podobě. Květy se vytvoří do tří až čtyř týdnů po zásahu. Komplikací může být napadení rostlin padlím, kterému předejdeme preventivním chemickým postřikem, který pro jistotu dvakrát zopakujeme, v časovém rozmezí 10-14 dnů.

Kypříme povrch půdy

V období horka patří

kypření půdy

na záhonech k základním pěstebním úkonům na zahradě. Nevyhne se zeleninovým ani okrasným záhonům. Okopáváme po každém dešti či zálivce po mírném oschnutí půdy, aby se nelepila na motyku. Okopáváním narušujeme vzduchu nepropustný půdní škraloup a spolu s pravidelným kypřením zabraňujeme růstu plevele, ale současně zvyšujeme výpar vláhy. Abychom si ušetřili práci s okopáváním i zavlažováním, použijeme, kde je to možné, nastýlku mulčem.

Sklízíme zelený hrášek, vysazujeme květák

Zelený hrášek začneme sklízet, když semena dosáhnou konečné velikosti, ale jsou ještě svěží a šťavnatá. Správný okamžik nesmíme promeškat, protože za slunného, teplého počasí přezrají semena během 2 až 3 dnů. V místních klimatických podmínkách počítejme s 1 - 3 sklizněmi s výnosem 5 kg zeleného hrášku z 10 m 2. Podzimní sklizeň květáku zajistíme výsadbou středně ranných sazenic do termínu svaté Anny. Po výsadbě ošetříme sazenice proti dřepčíkům. Když se vytvoří květní růžice chráníme je před housenkami bělásků a sluncem úvazkem horních listů nad růžicí.

Třezalka nejen na nervy

Při důkladném pohledu na listy

třezalky

(Hypericum perforatum) nejlépe proti světlu objevíme drobné prosvítající tečky, které nezpůsobil ani škůdce ani choroba. Jedná se o kanálky obsahující olejnaté silice. Z třezalky sbíráme kvetoucí nať v období července a srpna. Připravujeme z ní čaj, tinkturu a z květů třezalkový olej.

Třezalka

má protizánětlivé účinky, posiluje nervy. Olej z macerovaných květů se používá na spáleniny, opařeniny, hemoroidy či pohmožděniny. Lihovou tinkturu z květů používáme vnitřně proti bolestem hlavy, žlučníku, při nespavosti, přepracovanosti, kašli či nervové slabosti.

Červenec v zahradě

Červenec v zahradě