Jdi na obsah Jdi na menu

http://www.lukasdrnek.estranky.cz/img/mid/15/kocelovice.jpg

Výborná předpověď je na den dopředu, hodně dobrá na tři dny

Zdeňku Vondrovi se jeho velký koníček stal i zaměstnáním.

Zdeňku Vondrovi se jeho velký koníček stal i zaměstnáním. Autor: archiv Z.V.

Zdroj: Strakonický deník

Kocelovice – S dvacetistupňovými mrazy v lednu bych byl opatrný, říká meteorolog Zdeněk Vondra.

 

Když zavoláte na Hydrometeorologickou stanici do Kocelovic u Blatné, uslyšíte: „Dobrý den meteo Kocelovice." U sluchátka může sedět kterýkoliv z mužů, kteří mají službu a hlídají počasí. Jedním z nich je i Zdeněk Vondra. Nenápadný chlapík, pro kterého se věci kolem počasí staly i koníčkem. Není moc lidí, kteří by si vedli statistiky o všem, co s fenoménem počasí souvisí – teploty, srážky, mrazivé dny, tropické noci, síla větru, nárazy…

Zdeňku, jak teplé byly letošní Vánoce? Kolik jste například naměřili stupňů přímo 24. prosince?
Letošní Vánoce byly jako celek teplotně slabě až mírně nadprůměrné. Zimu nejvíce připomínal samotný Štědrý den, kdy lehce mrzlo až do poledních hodin a venku vše postříbřilo jíní a námraza. Teplotní průměr byl v úterý 24. prosince plus 0,1 °C, teplotní minimum minus 1,3 a denní maximum plus 1,1 °C, ale v noci na 24. prosince bylo plus 3,4. Nejtepleji bylo na Štěpána, kdy bylo odpoledne až 8,3 °C nad nulou.

Vedete si údaje od roku 1975, kdy stanice začala pracovat. Jaký byl nejteplejší a nejstudenější Štědrý den?
Hodně teplý Štědrý den byl loni, kdy byla naměřena k tomuto dni vůbec nejvyšší maximální teplota plus 12,4 °C, denní průměr byl ovšem plus 7,5 °C. Ten byl vyšší v roce 1977 s hodnotou plus 8,4 stupňů Celsia.
Nejstudenější 24. prosinec byl v roce 2003, kdy byl denní průměr minus 11,6 °C a minimální teplota mimus 16 °C. Tuhé mrazy začaly během Vánoc i v roce 1996, jejich vrchol však přišel až po nich. Tehdy bylo 29. prosince v Kocelovicích naměřeno denní minimum minus 24,4 stupně Celsia a v Blatné dokonce minus 27,6 °C.

Jsou teplé Vánoce běžné, nebo „se něco děje?"
Teplé Vánoce jsou ve střední Evropě, ať už se to někomu líbí, nebo ne, úplně běžné, což i dobře dokládá známá pranostika Na Adama, Evu čekej oblevu. Vánoce jsou u nás v nižších a středních polohách v nadpoloviční většině případů bez sněhu. Souvisí to s častým pronikáním teplého oceánského vzduchu nad evropský kontinent právě v tuto roční dobu. Občas se objeví i zcela extrémní teploty, jako tomu bylo třeba v roce 1983, kdy bylo 25. prosince jarních plus 16,4 stupně Celsia, ale žádný trend není v tomto směru patrný.

Vím, že nesmíte předpovídat počasí, ale jaké byly z vašeho pohledu zajímavé silvestry, tedy ohledně teplot?
Určitě nelze nevzpomenout památný silvestr 1978, kdy bylo přes den okolo plus 10 stupňů Celsia, ještě večer v 21 hodin byly čtyři nad nulou a prvního ledna 1979 ráno minus 18,3 a pocitovou teplotu ještě snižoval velmi ostrý vítr se sněžením. Situaci velmi zkomplikoval mrznoucí déšť, který během silvestrovské noci vše obalil vrstvou ledovky (po půlnoci pršelo ještě i při minus 8 °C), takže se s trochou nadsázky dalo říct, že všechno zamrzlo nastojato. Všichni, kdo tehdy chodili do školy, stejně tak jako já, dodnes vzpomínají na ty krásné „uhelné" prázdniny, které byly vzhledem k nastalé energetické krizi mimořádně vyhlášeny prakticky na celý leden.

Ještě před několika dny se mluvilo o tom, že v lednu mají přijít mrazy kolem 20 stupňů pod nulou. Který leden byl zatím od roku 1975 nejledovější a který nejteplejší?
S tvrzením o dvacetistupňových mrazech v lednu bych byl velmi, velmi opatrný (smích). Mohou být, ale také být nemusejí.
Je třeba si uvědomit, že výborná předpověď je na den dopředu, hodně dobrá na tři dny a dobrá na týden dopředu, pak úspěšnost předpovědi počasí pochopitelně klesá vzhledem k dynamice atmosféry, složitému přesunu, mísení a transformaci vzduchových hmot jak vertikálním, tak horizontálním směrem. Toto prostředí se dá dobře přirovnat k divoké horské řece, kam můžeme vhodit klacek. Pokud jsou nám dnešní numerické předpovědní modely schopny přesně spočítat, kde se ten klacek bude nacházet za tři, pět, sedm, ale kolikrát i deset či čtrnáct dní, případně kde a kdy se ten klacek zasekne, aby se třeba vzápětí zase uvolnil a pokračoval v plavbě třeba stovky kilometrů daleko, tak už i to je na samé hranici zázraku.
Nejledovější ledny byly v letech 1987 a 1985 s měsíčními teplotními průměry minus 7,7 a minus 7,5 °C. Naproti tomu nejteplejší leden byl v roce 2007 s průměrem plus 3,5 stupně Celsia.

Zkusil byste tedy ten zázrak a s ohledem na dosavadní zimu tipnout, jak se bude počasí vyvíjet?
Prozatímní průběh letošní zimy byl velice mírný, směrem do budoucna to ale neznamená nic. Podobně dlouho teplo bylo třeba během památné zimy 1928 až 1929 a v únoru pak byly u nás doposud rekordní čtyřicetistupňové mrazy. Také tak se počasí chovalo v zimě 1955 a 1956 a třeba ještě, i když mírněji, v zimě 1982 a 1983. Naproti tomu byla zima 2006 a 2007 mimořádně teplá celá.

Autor: Petr Škotko

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Facebook