Hnětynky - posvícenská specialita z Prácheňska

Máslo a vejce vyndáme z ledničky cca 1 - 2 hodiny předem, aby měly pokojovou teplotu. Rozměklé máslo utřeme s cukrem do pěny a postupně přidáváme žloutky. Poté vmícháme rum, vanilkový cukr a citronovou kůrou. Nakonec opatrně přidáme z bílků ušlehaný sníh a mouku, smíchanou s práškem do pečiva. Kulaté formičky na hnětynky (u nás prodávané jako formičky na pizzu) vymažeme máslem či olejem a vysypeme hrubou moukou. Lžící do nich opatrně dáme těsto - tak do 1 cm výšky. Při pečení se těsto rovnoměrně rozteče a trochu vyskočí, peče se v troubě předehřáté na cca 150 °C asi půl hodiny.

Posvícení se podle legendy slavilo již na počest vysvěcení chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě. Byla to vždy výroční slavnost v neděli před svátkem světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Vzhledem k tomu, že se oslavovalo ukončení polních prací, byl to jeden z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu. Slavívalo se na podzim, tedy v období, kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba ke slavení. V Čechách se slvanost nazývala posvícení, na Moravě hody. Dříve se slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili do okolních obcí, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili za prodej různého zboží. Také se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem oslavy sjednotit a proto vydal r. 1787 nařízení, kterým stanovil termín na „neděli po svátku svatého Havla“. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody“ nebo také „havelské posvícení“, ale mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.

U nás na prácheňsku dávala děvčata chlapcům sladké a vyparáděné hnětynky, plné cukru, másla a vajec o posvícení v hospodě za to, že s nimi hoši celý rok tancovali..

Pouťové koláče..