Droždí neboli kvasnice
Droždí neboli kvasnice
Proces kvašení je známý od pradávna. Už Babyloňané připravovali nápoj z odvaru z obilí, který nechávali zkvasit. Dalo by se říci, že šlo o jednoduchého předchůdce dnešního piva. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se trocha zkvašeného nápoje dostane také k mouce - tedy k těstu na výrobu chlebových placek. A právě takto asi vznikl první kynutý chléb.
To co bylo tehdy považováno za zázrak, je dnes běžnou praxí. A "zázračné síly" si můžeme koupit v každé samoobsluze pod názvem pekařské droždí.
Ale co je vlastně droždí neboli kvasnice? Pekařské droždí je živý organismus. Obsahuje miliardy mikroorganismů - kvasinek. Ty jsou viditelné jen pod mikroskopem, ale pro představu, 1 g droždí jich obsahuje cca 10 miliard. Smícháte-li tyto živé organismy s vodou či mlékem a moukou, začnou se rychle množit. K tomu však potřebují i vhodnou teplotu, která ale nesmí být vyšší než 40 °C. ( Naše babičky měly na paměti
, že se kvasnice nesmí "spařit", protože těsto potom nekyne.)
Droždí se však zdaleka nevyužívá pouze ke kynutí těsta. Dají se z něj připravovat pomazánky, polévkové knedlíčky či polévky samotné. Mnozí je důvěrně známe ze školních jídelen, kde na tyto pochoutky již od velké přestávky upozorňovala charakteristický odér. A právě tato "vůně" mnohé konzumenty dodnes odrazuje. Je to však chyba, protože drožďové pochoutky jsou velmi prospěšné.
V droždí najdeme nejen množství vitamínů řady B, ale i minerální látky. Je také považováno za hodnotný zdroj bílkovin. Toho mohou využít zvláště maminky dětí, které odmítají jak maso, tak i luštěniny. Zbystřit by však měli i ti, kteří se trápí neodolatelnou chutí na sladké! Droždí totiž obsahuje vyšší množství
chrómu, který se podílí na udržení stálé hladiny glukózy v krvi.
Koktejl vitamínů B1, B2 a B3 má vliv jak na nervovou soustavu, tak i na kvalitu pleti. Také pozitivně ovlivňuje trávící ústrojí. Do jídelníčku by si ho měli přidat ti, kdo trpí zvýšenou únavou
, depresemi, či nespavostí.
Pozitivních účinků droždí na pleť si všimli lidé již v dřívějších dobách, proto také existuje řada lidových receptů
na domácí drožďové pleťové masky.
Droždí můžete koupit v běžné obchodní síti, a to jak čerstvé, tak i sušené (instantní).
Čerstvé droždí má omezenou trvanlivost, a musí se skladovat při teplotách 2°-10° C. Mělo by mít světle hnědou barvu, být drobivé, bez trhlin a tmavých skvrn. Je-li tmavé, tvrdé, hrudkovité či skvrnité je již vyschlé a jeho kvasivost značně klesá. Před samotným přidáním do těsta se musí z droždí připravit kvásek, tj. nastartovat "výrobní" proces kvasinek.
U sušeného droždí musíme sledovat pouze dobu trvanlivosti. Také zde odpadá příprava kvásku.
Posledním druhem je lahůdkové droždí, které se však ke kynutí nepoužívá. Jedná se o inaktivované droždí a slouží jako dochucovací prostředek. Spíše než v běžné obchodní síti
jej seženete v prodejnách se zdravou výživou. Bývá také jednou z ingrediencí polévkových směsí bez přidání glutamanů.
Tak co, jste příznivci drožďových pochoutek nebo ne? Pro ty, kdo jsou na pochybách, nabízím recept na výbornou pomazánku. U nás chutná všem, tak ji zkuste, třeba budete mít úspěch. Přeji vám dobrou chuť! Drožďová pomazánka s majonézou Suroviny: 2 balíčky droždí, 5 vajec, 1 velká cibule, kousek másla, 2 lžičky hořčice, 100 g majonézy, sůl, pepř, zelené bylinky na posypání
Příprava: Na másle orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli dorůžova. Na orestovanou cibuli rozdrobíme droždí a necháme jej rozpustit. Když se droždí znova ztuhne, necháme jej krátce opéct. Na opečené droždí vlijeme rozšlehaná vejce, osolená a opepřená, dokonale zamícháme a necháme srazit. Vše necháme dokonale vychladit. Do vychlazeného základu přidáme hořčici a majonézu a vymícháme jemnou pomazánku. Podáváme na pečivu či knackebrotu, bohatě posypané zeleným kořením.
Autor: Renáta Rumlová