O smrti profesora Holého informoval Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, kde věděc desítky let pracoval.
"Věda vyžaduje opravdu hodně práce," říkal o své profesi Holý, který by 1. září oslavil 76 narozeniny. Cítil se být především vědeckým pracovníkem, a to i v době, kdy byl ředitelem ústavu. "Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes," řekl před lety, kdy slavil úspěch za úspěchem.
Čtěte více o práci Antonína Holého: |
Do Ústav organické chemie a biochemie Holý nastoupil v roce 1960 s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jako začínající vědec po třech letech přešel do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet let vedl.
Za osudové je možné označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci na nové skupině potenciálních antivirotik.
Badatelé se zaměřili na skupinu takzvaných acyklických fosfonátů nukleosidů. Hned několik látek se jim povedlo přivést úspěšně do formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, s firmou Gilead Sciences (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla).
Osobnost české i světové vědyProfesor Antonín Holý byl předním českým chemikem a významným přírodovědcem. Narodil se 1. září 1936, vystudoval Matfyz UK, je autorem více než šedesáti patentů. Objevil účinné látky na virová onemocnění, které jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupných léků proti AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B.
|
Holý dokázal preparáty nejen připravovat, ale také získat partnery pro jejich biologické testování a firmy pro přípravu a výrobu léků. Preparáty se tak staly základem pro moderní léčbu mnoha závažných onemocnění.
