Výjimečně monotematický je dnešní přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Myslím, že tento týden nám poskytl několik pohledů na jednu věc. A ta jedna věc se jmenuje pokus o státní převrat. To, co se děje před našima očima, ať se to odehrává na Václavském náměstí, v rozhovorech pana Halíka v různých malých privátních televizích, v projevech některých politiků nebo v komentářích lidí, jako je Saša Mitrofanov. Je to regulérní pokus o státní převrat. A proč si to myslím? Začnu Halíkem a několika jeho ‚vynikajícími‘ mediálními výstupy za posledních několik dnů. Z nich jsem se dozvěděl, že se bojí o život, že mu lidé vyhrožují, protože má jiný názor na tu divadelní slátaninu v Brně, o níž jsme mluvili minule, na tu marketingovou vymyšleninu pana Frljiće,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V té souvislosti doporučuje probrat se Halíkovými proslovy a veřejnými vyjádřeními klidně dvacet let zpátky. „Ale zejména z posledních takových pěti, sedmi let. Každé jeho veřejné vystoupení se dá identifikovat tak, že si dělá píárko a připravuje se na nějakou budoucí roli. On měl vždy několik rolí. Podle svých různých životopisů působil v zakázaných církvích, zároveň pracoval na ministerstvu v socialistickém Československu. Tvrdil, že tam pracoval jako psycholog. Jak jsem se dočetl na internetu, dostal vyznamenání ROH, byl to vzorný pracovník. Takže tenhle muž mnoha tváří se vždy chystá na nějakou budoucí kariéru. Nic, co říká, není jen tak. A čas, který si k tomu vybírá, není náhodný. Tak začínám konstruovat, a to není konspirační, ale čistě logická úvaha vycházející z ekonomické teorie her, co to všechno může znamenat,“ přiznává mediální analytik.

Vzkazují mu, ať se smaží v pekle, ale Halík má vždy pravdu

Začíná konstruovat model toho, co se v těchto dnech děje, počínaje tím, že vystoupí Tomáš Halík s prohlášením, že znásilňování muslimky Ježíšem je v pořádku a říká to s důstojností kněze. „To samo o sobě je docela bizarnost, která vytvoří velikou marketingovou atmosféru a velké očekávání toho, co bude následovat. Pak prohlásí, že mu vzkazují lidé přes internet, že by se měl smažit v pekle, že se bojí o život a tak dále. A vypointuje to výrokem, a to mě tedy rozesmálo, že ‚menšina má vždy pravdu‘. To znamená, že metodicky neguje výsledek demokratických voleb, protože demokratické volby generují většinu. Díky té většině se vítěz voleb ujímá funkce rovnou, jako je to v případě prezidenta, nebo se pokouší složit nějakou vládu, jako je to v případě parlamentních voleb. Každopádně nikdy není menšina vítězem voleb,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Z Halíkova zmíněného výroku, že ‚menšina má vždy pravdu‘, nutně plyne, že většina tedy nemá pravdu nikdy. „To znamená, že demokratický systém je vlastně špatně. Když to vezmu do důsledku, tak úplně nejmenší menšina je jedinec, jeden člověk, jeden Halík. Berme tak za jednotku menšiny jeden halík. Jako se kdysi říkalo v souvislosti s ‚dočasným‘ pobytem sovětských vojsk na našem území, že jednotka dočasnosti je jeden furt, tak si pojďme zavést jednotku menšiny jeden halík. A tento jeden Halík se bude domnívat, že má pravdu, a protože bude v menšině proti 99,99 procenta ostatních, prostě sto procent mínus Halík se bude domnívat něco, ale Halík se bude domnívat něco jiného, tak pravdu bude mít tím pádem on, protože on je ta menšina,“ rozebírá mediální odborník detailně plody myšlenkových pochodů Tomáše Halíka.

Občanští kandidáti na Hrad neuspěli, tak je na řadě celebrita

„Všichni musí vidět, jak absurdní to je. Ale přesto tenhle člověk, který se neštítí nazývat profesorem, teologem, psychologem, myslitelem, spisovatelem a nevím, čím ještě, vypouští do světa tyhle nesmysly. Za to by dítě na prvním stupni základní školy propadlo z počtů. Nicméně ‚pan profesor‘ Halík je naše autorita, naše celebrita, takže jsme z něj všichni hin, jak se říká hezky česky. Nu a proč začínám tím Halíkem? Protože tu vidím zcela jednoznačnou souvislost s demonstrací v Praze na Václavském náměstí, kterou pak tak hezky popsal soudruh Mitrofanov na Novinkách. Ta demonstrace byla oficiálně proti jmenování pana Babiše premiérem z rukou pana prezidenta, ale mám velice silný pocit, že se tady hraje hra, kterou jsem nazval státním převratem,“ poznamenává Petr Žantovský.

Psali jsme:

 

 

Domnívá se, že to může mít i sofistikovanější podobu a že se hraje hra na předčasné prezidentské volby. „Ale protože už nám občanští kandidáti předvedli jako v případě pana Horáčka, který je hazardní hráč, jako v případě pana Fischera, který je zcela nudný exdiplomat, jako v případě pana Hilšera, kterého nikdo nezná, jako v případě dalších pánů, že nejsou schopni přesvědčit většinu, nu tak tedy zase nasadíme tu naši celebritu, že ano. Zdeněk Svěrák už je na to stár a myslím, že už má dost soudnosti na to, aby takovou roli odmítl, kdežto Tomáš Halík je věčně mladý a nechává o sobě točit ‚úžasné‘ dokumentární filmy v České televizi. A všimněte si, jak se halíkománie zmnožuje. V posledních týdnech není den bez Halíka, abych tak řekl,“ upozorňuje mediální analytik.

Štěch a Dienstbier rozjedou s ohněm v srdci impeachment hned

Nechce malovat čerta na zeď, ale modeluje možnou konstrukci, která se rodí v hlavách nějakých loutkovodičů. „Protože Halík není ten, který rozhoduje. Halík je loutka, která je voděna na šňůrkách, stejně jako byl pan Drahoš a spousta dalších lidí. To jsou jenom panáčci, kteří vykonávají něco podle příkazů a říkají slova, která mají z brožur. Halík nemá ze své vlastní hlavy v tomto smyslu vůbec nic. Možná má z vlastní hlavy těch šestatřicet nebo kolik knih napsal, je to velmi pilný autor a něco z toho určitě bude z jeho hlavy, ale tohle určitě ne. Mám pocit, že se tady hraje na to, že teď přijde ‚velký nedostižný‘ Tomáš Halík a řekne se: ,No tak pan prezident je nemocný, nesoudný, pracuje pro cizí velmoc‘, což jsou všechno věty, které cituji z médií, a tudíž je potřeba zahájit impeachment,“ domnívá se Petr Žantovský.

Nepochybuje, že Senát se s tímto zadáním popasuje velice rychle. „Vidím soudruhy Štěcha a Dienstbiera, jak s vlajkou v ruce a s ohněm v srdci vypisují snahy o impeachment Miloše Zemana. Nevím, jak by uspěli v Poslanecké sněmovně, těžko říct. To záleží, jak dopadne jednání o vládě, v níž budeme mít pravděpodobně sociální demokracii, a její členové se asi nepožerou navzájem. Takže si budou dělat nějaké ústupky, i když se dnes tváří část sociální demokracie, že k těm Dienstbierům a Štěchům ve věci Zeman nepatří. Tohle je hra, jejíhož konce nedohlédneme. Ale já konstatuji a myslím, že se nemýlím, že to je pokus o instalaci Tomáše Halíka na Hrad. A to v čase dřívějším, než skončí řádný mandát stávajícího prezidenta Miloše Zemana,“ míní mediální odborník.

Komentátor se tetelil blahem nad ozvučením demonstrace

Na úvodní téma navazuje „úžasnou“ komentářovou adorací demonstrace na Václavském náměstí na Novinkách v podání Alexandra Mitrofanova. „Popisuje ji do velkých detailů. Ti organizátoři z Milionu chvilek pro demokracii se tváří jako občanská iniciativa. To bych chtěl vidět rozpočtování tohoto spolku, nějakou jeho výroční zprávu, jestli ji vytvoří. Nebo kdo to platí. Mitrofanov se úplně tetelil nad faktem, že měli konečně báječné ozvučení. No ovšemže měli, protože na řečnické tribuně měli také politiky Ferjenčíka, Němcovou, Rakušana a další podobné, kteří se identifikovali s tímto názorovým proudem. Demonstranty jsem nepočítal, protože jsem na Václavském náměstí nebyl, asi to bylo čtyřciferné číslo, nevím, jaké jsou policejní odhady, to nechci hodnotit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ví, že mnoho lidí v této zemi nemá rádo Andreje Babiše, stejně tak jako mnoho lidí nemá rádo Miloše Zemana. „Je otázka, jestli je mají neradi jenom proto, že jsou masírováni médii, nebo proto, že pro to mají skutečně zásadní věcné argumenty. Docela by mě zajímalo ty věcné argumenty slyšet, jestli by to náhodou nebyly jenom odpapouškované fráze z určitých médií. Ale to je jiná věc. Vrátím se k panu Mitrofanovi. Ten celý svůj komentář nazval citátem z Víta Rakušana, a to „Proti komoušům, náckům a populistům“. Tedy že ta demonstrace byla proti těmto lidem. Jinými slovy, kdo tam nebyl a kdo nevolá sláva, když vidí tyto demonstrace a tyto politiky, kteří se tam nechají oslavovat a aplaudovat, tak jsou nutně komouši, náckové nebo populisti,“ vyvozuje mediální analytik.

Rakušan z pidistrany se holedbá, kolik jemu podobných je

Sám místopřísežně prohlašuje, že není, nebyl a nebude ani komouš, ani nácek, ani populista, přesto ale na tu demonstraci nešel. „Protože si myslím, že je to manipulace veřejností, že to je odporná věc, že to není výraz lidové vůle, že to je narežírované a že to je pokus o státní převrat. Ať už impeachmentem prezidenta nebo novými volbami do Poslanecké sněmovny. Hodně bude záležet na tom, jak se bude chovat SPD pana Okamury. O tom teď víme velmi málo, protože pan Babiš zatím, zdá se, volí jinou cestu, než se původně dalo předpokládat. Ale abych se vrátil k panu Mitrofanovovi a k akci na Václaváku. Pan Rakušan z hnutí, které ve volbách dostalo něco málo přes pět procent, se vyjádřil velice zajímavě. Cituji: ‚Nás v této zemi není prostě míň než komoušů, nácků a populistů.‘ Mě by zajímalo, jak by Rakušan definoval nácka, komouše a populistu, jak by je počítal a z jakého průzkumu vychází,“ podotýká Petr Žantovský.

Přemítá nad tím, co se skrývá pod slovem „nás“, jímž se zaštiťoval první místopředseda STAN. „Nás, kteří kýváme panu Rakušanovi na všechno, co řekne? No, nevím. Je tam mnoho otázek a téměř žádná odpověď. Moc nechápu, proč tam s nimi byl pan Ferjenčík. Vždyť Pirátská strana v čele s panem Bartošem se až dosud sympaticky držela hodně stranou těchto ukřivděných půtek organizovaných různými pány Kalousky, Gazdíky a Rakušany. To mi bylo na nich sympatické, že se snaží přicházet s věcnými náměty, i když je možná neprosadí, to se může stát. Ale přinášejí věcná témata do Sněmovny, návrhy zákonů nebo aspoň věcných záměrů. A to, že jejich poslanec pan Ferjenčík vystoupí na takto definované akci, je pro mě signál, že se nám tu děje něco divného, že se tvoří Národní fronta,“ všímá si mediální odborník.

Piráti se prohlašovali za věcnou partaj, která odmítá politikaření

„Co má, proboha, společného Ferjenčík s paní Němcovou nebo s panem Rakušanem, s panem Kalouskem nebo s paní Langšádlovou nebo s kýmkoli z těchto tzv. demokratických bloků? No myslím, že vůbec nic. Piráti vždy, a to je důvod k velkému zamyšlení, se stavěli, že tohle politikaření není pro ně, protože jsou věcná partaj, která přichází s věcnými návrhy a nebude se zúčastňovat nějakých přetlačovaček tohoto typu. Já jim to věřil, protože znám Ivana Bartoše mnoho let a je to člověk, jemuž jsem důvěřoval a důvěřuji a bral jsem jeho slovo jako bernou minci. To, že tam byl pan Ferjenčík, mě zarazilo a podporuje to tu moji prve vyřčenou teorii, že se tu jedná o nějaký organizovaný pokus o puč. Protože ta Národní fronta je spojení stran, které spolu nemají nic společného kromě nepřátelství vůči vítězům voleb,“ poukazuje Petr Žantovský.

Přemýšlí nad tím, jak by se Mikuláš Ferjenčík choval, kdyby se hnutí ANO dohodlo s Piráty a pro nadpoloviční většinu třeba s lidovci. „Zajímalo by mě, jestli by na takovou demonstraci proti Babišovi a proti dalším šel, kdyby mu kynulo ministerské křeslo. Myslím, že to by na Václaváku nebyl. A v tom shledávám velké farizejství tohoto pána z Pirátské strany. Je mi to líto, protože jsem té partaji věřil, že přinese do toho značně zatuchlého politického rybníčku trošku čerstvého větru. A to říkám při vědomí, že s velkou částí jejich návrhů nesouhlasím, nelíbí se mi to, že podporují senátora Michálka, nelíbí se mi to, že někteří z nich měli tendence prosazovat do Senátu pana Rumla. To jsou drobnosti. Podstatnou věc jsem definoval a oni mi ji teď jako voličovi berou, a to je docela špatné,“ hodnotí mediální analytik.

Němcová vypouští žvásty jako z Dikobrazu šedesátých let

Stejné téma probere i na vystupování bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny a po pádu Nečasovy vlády téměř premiérky Miroslavy Němcové. „Paní Němcová prohlásila: ‚Poradci z Moskvy byli přesně instruováni, co mají dělat, aby vypláchli českému národu rozum, aby nás srazili na kolena.‘ Použila zase to slavné množné číslo ‚nás‘. Koho ‚nás‘? Kdo jsme ‚my‘? My Němcová a ten spolek na náměstí, nebo kdo to je ‚my‘? To jsem nějak nepochopil. Údajně to byl aplaudovaný projev, když zazněla tahle věta. Myslím, že to je jenom tou neuvěřitelnou zblblostí a fanatismem, který se posledních několik měsíců všemi různými mediálními tlampači šíří kolem démonizace Ruska a Putina a jeho snahy nás sežrat jak kdysi ten americký imperialista,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Výplody ducha těchto lidí mu připomínají kresby v časopise Dikobraz ze šedesátých let. „Byli na nich oškliví tlustí imperialisté s velkým cylindrem, na něm měli americkou vlajku, v puse tlustý doutník, který si zapalovali štůčkem dolarových bankovek, a jejich tučná zadnice seděla na malinkaté zeměkouli, kterou tou tučnou zadnicí celou pozřeli. To byla metafora využívaná mnoha kreslíři v období padesátých a šedesátých let k definici toho našeho hlavního nepřítele. Když slyším tyhle žvásty, omlouvám se paní Němcové, ale to jsou opravdu jenom žvásty, fráze, které nemá absolutně ničím podložené, vůbec nemá, jak to odargumentovat, má to jenom z ideologické brožury. Tu si nakonec asi psala i sama, protože nevím, jestli tohle je i názor ODS,“ poznamenává mediální odborník.

Je třeba přesvědčit ty, co volili Babiše, že byli blbí

V ODS vidí spoustu rozumných a soudných lidí, kteří nemluví těmito frázemi, floskulemi a nejsou z garnitury Dikobrazu padesátých a šedesátých let. „Psal jsem už do jednoho komentáře, který kupodivu odvysílal Český rozhlas, že jestli bude v Česku vláda za podpory komunistů, tedy třeba nyní vláda ANO a ČSSD, tak za to mohou ty ostatní strany. Ne komunisté, protože do tohoto psaného či nepsaného paktu Andreje Babiše vlastně dohnali ódéesáci, kteří byli přirozenými nejbližšími možnými koaličními partnery hnutí ANO. To odmítnutí bylo jejich politické rozhodnutí, to nehodnotím, tenhle náš formát není o politice, ale o mediálním dopadu. Ale to, co vypadává z některých ódéesáků, je někdy dramaticky pod jakoukoli myslitelnou hladinou racionality, jsou to opravdu jenom fráze,“ tvrdí Petr Žantovský.

Nedá mu to, aby nevzpomenul nápad, který zaznamenal v už propíraném komentáři Alexandra Mitrofanova. „Svůj nadšený článek o tom shromáždění končí optimistickým vyzněním, alespoň já si to tak vykládám, že nelze jako pan Pehe čekat pět let, než vymřou všichni důchodci, kteří hloupě volili Zemana. Pan Mitrofanov asi nechce čekat, než vymřou všichni, co volili Babiše, a tak na to jde od lesa. Podle něj by bylo zapotřebí těm, kdo volili Babiše, vysvětlovat, že činili špatně, aby – cituji pana Mitrofanova – ‚si uvědomili, že byli blbí‘. A pak si vypůjčil název divadelní komedie Obrácení Ferdyše Pištory s tím, že někdo – teď nevím, jestli to bude on, pan Janda z Evropských hodnot, pan Romancov z Fakulty sociálních věd, Halík nebo Němcová na náměstích – bude vysvětlovat voličům Andreje Babiše, že jsou blbí a že je třeba, aby se obrátili jak Ferdyš Pištora,“ připomíná mediální analytik Mitrofanovovu úvahu.

Pro hnutí ANO je ke smůle Mitrofanova i dost osobností vědy

Těžko si dokáže představit, jak by to výše uvedení vysvětlovali třeba lidem, kteří znamenají hodně v české vědě a celý život zasvětili vědecké nebo odborné práci. „A takových lidí je pro hnutí ANO, bohužel pro pana Mitrofanova a jeho s prominutím hloupou teorii, docela dost. Jmenoval bych nejen bývalou ministryni spravedlnosti a dnes poslankyni, profesorku Válkovou, což je elitní právnička a rektorka vysoké školy. Vzpomněl bych si na profesorku Adámkovou z IKEMu. To je elitní internistka, jedna z nejlepších lékařek tohoto oboru, kterou tato země nosí. Spolupracuje s ANO, je to poslankyně a dokonce se o ní uvažovalo jako o ministryni zdravotnictví. Chtěl bych vidět, jak by pan Mitrofanov s paní Němcovou vysvětlovali těmhle lidem, že jsou blbí, že si to mají uvědomit a obrátit se jako Ferdyš Pištora,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.